O Tibet jde v první řadě

Krátce po desátém březnu, kdy si svět připomíná výročí povstání Tibeťanů proti čínské okupaci, vyšel na webu komentář, který v boji za svobodu a lidská práva vidí módní vlnu.

Tibeťané nemají ani svobodu ani základní lidská práva. Proto lidé, kteří mají vztah k Tibetu, tibetské kultuře nebo k buddhismu, mají potřebu na tato bezpráví upozornit a něco udělat. Čína totiž okupuje Tibet už šedesát devět let.

Porušování lidských práv není v pořádku a je správné proti němu veřejně vystoupit. I proto vznikla mezinárodní kampaň Vlajka pro Tibet. Společně s dalšími osvětovými akcemi a konkrétní pomocí v tibetském exilu, se lidskoprávní organizace snaží o zachování tibetské kultury nebo jazyka a v neposlední řadě se snaží zmírnit utrpení lidí, kteří odešli z rodné země, kterou jim zabrala Čína.

Tibeťané již šedesát let odcházejí do exilu, protože nemohou svobodně vyjádřit svůj vlastní názor, vzdělávat se ve svém rodném jazyce, vyznávat své náboženství. Za vyvěšení tibetské vlajky nebo za vyjádření svého názoru jsou zatčeni, vězněni, mučeni. Sami Tibeťané vyjadřují svůj nesouhlas s tíživou situací v Tibetu krajní formou protestu – sebeupálením. Od února 2009 zemřelo 155 Tibeťanů, a nám to není lhostejné.

Podobně jako další protibetské organizace, je Lungta sdružení dobrovolníků, kteří se ve svém volném čase zajímají o Tibet, tibetskou kulturu, tibetský buddhismus. Někteří z nás jsou členy Lungty patnáct let, jiní deset, někdo pět. Všichni máme jedno společné – Tibet pro nás není móda, všichni v Lungtě jsme dobrovolníci, kteří činnost vykonávají zdarma, ve svém volném čase. Jsme rádi, že v ČR je několik organizací, které se Tibetu v různé formě věnují.

Aktivity Lungty se ubírají dvěma směry – jeden je lidskoprávní a druhý je zachování tibetské kultury.

Od roku 1996 Lungta iniciuje zapojení ČR do kampaně Vlajka pro Tibet, protože stejně jako stovky radnic, škol a příznivců Tibetu nesouhlasíme s porušováním lidských práv v Tibetu, v zemi, která je kolébkou vzniku tibetského buddhismu, oblíbeného pro šíření nenásilí a soucitu po celém světě. Některé školy se iniciativně zapojují do doprovodného programu kampaně – výtvarné a literární soutěže,  z představ dětí o Tibetu vznikají překrásná výtvarná díla, která jsou pohlazením po duši pro návštěvníky výstav, které z nich pořádáme. Letos nám školy zašlou výtvarná díla již popáté.

Na březnovém happeningu Hlas pro Tibet se od roku zapojení ČR do kampaně schází dvě stě až tři sta věrných příznivci Tibetu před čínskou ambasádou, aby vyjádřili podporu Tibeťanů v jejich nenásilném boji za svobodný život, za možnost vyznávat své náboženství a snahu zachovat svoji jedinečnou kulturu.

Vlajka pro Tibet má přesah v zahraničí, velmi si jí váží samotní Tibeťané a naprosto splňuje svůj cíl – vyjadřuje akt solidarity a podpory s Tibeťany, kteří každý den už desítky let čelí porušováním svých práv ve všech sférách života.

Více než dvacetileté zapojení ČR do kampaně vlajky pro Tibet, stejně jako další projekty českých protibetských organizací, vedou k hlubšímu zájmu Čechů o současnou situaci v Tibetu, o zachování tibetské kultury, šíření tibetského buddhismu. Nejen v průběhu března, ale v průběhu celého roku probíhají po celé republice výstavy, promítání filmů, čtení ukázek z knih, besedy o Tibetu.

Od roku 2002 prostřednictvím Veřejné sbírky Tibet finančně podporujeme projektem Kniha pro Ladak klášterní školy Diskit a Tikse. Peníze byly použity na výstavbu ubytovny pro mnichy a jsou každoročně využívány podle aktuálních potřeb na financování provozu škol, jejich vybavení, pořizování školních pomůcek, ale i každodenních potřeb jako je strava, oblečení, zdravotní péče.

Naše aktivity se ubírají i dalšími směry zachování tibetské kultury. V posledních letech jsme vydali několik knížek: Svobodu v exilu –  životopisnou knihu vzpomínek Jeho Svatosti dalajlamy, Můj syn dalajlama – vzpomínky maminky dalajlamy a knihu My Tibeťané, knihu první Tibeťanky, která odešla žít do exilu.