Již sedmým rokem pořádáme výtvarnou a literární soutěž. Budeme moc rádi, pokud se do soutěže
zapojíte.

Výtvarná soutěž je vypsána pro čtyři kategorie:
1) děti v MŠ,
2) žáci a žákyně 1. stupně,
3) žáci a žákyně 2. stupně a
4) studenti a studentky středních škol.

Literární soutěž je vypsaná pro studenty a studentky středních škol.

Hlavní podmínkou je vytvoření uměleckého díla s tématikou Tibetu. Výtvarná a literární soutěž
neomezuje volbu a formu výtvarného nebo literárního vyjádření, které ponechává na žácích a
studentech. Do soutěže se můžou zapojit jednotlivci, skupinky nebo celá třída.

Nově vyhlašujeme pro všechny kategorie soutěž „Rouška pro Tibet“. Zašlete nám návrhy na roušky,
můžete se nechat inspirovat námětem roušky Lungty: https://obchudek.lungta.cz/Rousky/.

Označení výtvarných/literárních děl: Každé výtvarné/literární dílo musí být opatřeno na lícové straně
či na připevněném štítku informacemi: 1) název díla, 2) jméno a příjmení autora nebo např. označení:
žáci 3. třídy ZŠ J.A. Komenského, 3) adresa školy, 4) kontakt na příslušného pedagoga (e-mail,
telefon). Zasláním prací autoři děl souhlasí s jejich vystavením, zveřejněním.

Adresa pro příjem soutěžních prací:
Happy House Rentals, s.r.o.
Uruguayská 78/12
120 00 Vinohrady-Praha 2

Po telefonické domluvě je možné práce předat i osobně.

O vítězích všech zaslaných výtvarných a literárních děl hlasují členové Spolku Lungta.
Uzávěrka pro příjem prací: 27. března 2021
Vyhodnocení soutěže: 10. dubna 2021

V každé kategorii budou vybrány tři nejlepší práce. Jejich autorky a autory oceníme drobnými dárky
z našeho tibetského obchůdku.

POZOR! Prožíváme nepříznivou epidemiologickou situaci. Pokud bude trvat
v březnových dnech, zasílání výtvarných a literárních děl poštou nahradí elektronické
zaslání literárních děl a fotografií výtvarných děl přes úschovnu.

Kontaktní osoba:
Lenka Precektorová
koordinátorka akce Vlajka pro Tibet na školách
E-mail: skoly@lungta.cz
Telefon: +420 774 480 462

Aktuální počet škol: 113

10. března 2021 si připomeneme již 62. výročí tibetského povstání.

Kampaň Vlajka pro Tibet má především symbolický charakter a je vyjádřením solidarity s Tibeťany. Tibetská vlajka je jedním z nejvýraznějších symbolů, který Tibeťané v Tibetu používají při nenásilných protestech. Za její vyvěšení jim hrozí až několikaleté tresty vězení.

Základní údaje o Tibetu

Oficiální název:   

Tibet, tibetsky Böjul (dnes Tibetská autonomní oblast ČLR a částí dalších tří čínských provincií)

Státní zřízení:  do roku 1951 samostatný stát, dnes pod okupací Číny

Hlavní město: Lhasa

Rozloha: 2,5 mil km²

Počet obyvatel:  přibližně 5 – 6 milionů (podle nezávislých odhadů)

Úřední jazyk:  tibetština, čínština

Historické členění:   

• Ü-Cang – Centrální a střední Tibet včetně západního Tibetu Ngari
• Amdo – Severovýchodní Tibet, dnes přičleněn k čínským provinciím Čching-chaj a Kan-su
• Kham – Východní Tibet, dnes přičleněn k čínským provinciím

S’čchuan a Jün-nan

Stručná historie Tibetu

• 127 př.n.l – zavedení tibetského královského kalendáře gjal lo
• 602 – Namri Songcän, vládce Jarlungu, první král Tibetu
• 605 – 650 – vláda krále Songcän Gampa, vznik tibetského království
• 763 – Čchang-an dobyt tibetskými vojisky, čínský císař donucen uzavřít mír a zavázán platit Tibetu daně; tibetský král pozval buddhistické učitele z Indie a Číny
• 766 – založení prvního buddhistického klášter v Samjä a působení Padmasambhavy v Tibetu; vznik tantrických škol
• 792 – diskuse indických a čínských buddhistů v klášteře Samjä
• 756 – 797 – vláda krále Thisong Decäna; rozkvět tibetské říše
• 814 – 836 – vláda krále Ralpačäna
• 821 – Čínsko-tibetská mírová smlouva [Tibeťané budou šťastni v Tibetu a Číňané v Číně]
• 836 – 842 – vláda krále Langdarmy; pronásledování buddhismu
• 842 – král Langdarma zabit mnichem; rozdělení Tibetu na několik států
• 1042 – 1054 v Tibetu působí Atíša Dípankara, indický buddhistický učitel, oživování buddhismu po úpadku od dob Langdarmy
• 1073 – založen klášter v Sakji; začátek éry červených čepic v tibetském buddhismu
• 1027 – v Tibetu vyložena Kálačakra, začátek 60ti-letého kalendáře rabdžung lo
• 1247 – spojení Tibetu s Mongolskou říší, která poskytuje Tibetu vojenskou ochranu a Tibet je pro Mongolsko duchovním a náboženským centrem; propojení vládnoucí tibetské školy Sakja s mongolských chánem
• 1261 – Tibet znovu sjednocen a hlava školy Sakja se stáva králem
• 1350 – konec teokratické vlády školy Sakja, s králem Čhangčhub Gjalcchänem se dostává k vládě světský rod Phagmodu
• 1409 – tibetský mnich Congkhapa zakládá školu žlutých čepic Gelug
• 1578 – hlava školy Gelug obdržela od mongolského chána titul dalajlama
• 1642 – za pomoci mongolského chána svržena světská vláda v Tibetu (1640) a nastolena teokratická vláda dalajlamů; intronizován 5.dalajlama Lobzang Gjamccho
• 1653 – Velký pátý dalajlama se setkává u Pekingu s čínským císařem
• 1682 – umírá pátý dalajlama; jeho smrt je tajena následujících 14 let
• 1720 – Kälzang Gjamccho intronizován jako 7.dalajlama; čínská vojiska dobyla Lhasu a vyhnala Mongoly, kteří dobyli Lhasu v roce 1717; Tibetu je ponechána vnitřní nezávislost
• 1792 – vpád nepálských Gurkhů do Tibetu a jejich porážka čínskou armádou
• 1854 – 56 – vpád Nepálu do Tibetu; mírová smlouva zavazuje platit daně Nepálu
• 1904 – Britská invaze do Tibetu pod vedením plukovníka Younghusbanda a obsazení Lhasy, mírová smlouva o vlivu Britů v Tibetu
• 1910 – čínská armáda obsazuje Tibet; 13.dalajlama utíká do Indie
• 1913 – 13.dalajlama vyhlašuje nezávislost Tibetu; do oběhu uvedeny tibetské bankovky a mince
• 1914 – mezinárodní konference o Tibetu v indické Simle končí neúspěšně, dohoda Británie a Tibetu o tzv. McMahonově linii o hranici mezi britskými koloniemi a Tibetem podepsána v Simle; britská vojska opouštějí Tibet
• 1918 – tibetská armáda vedená důstojníky vyškolenými Brity poráží čínská vojska, která pronikla do Tibetu; podepsána mírová smlouva mezi Tibetem a Čínou; Čína pak odmítne smlouvu ratifikovat
• 1933 – umírá 13.dalajlama
• 1935 – narodil se Tändzin Gjamccho, budoucí 14.dalajlama
• 1937 – Británie zveřejňuje Dohodu ze Simly
• 1940 – pětiletý Tändzin Gjamccho je intronizován jako 14.dalajlama
• 1943 – Británie potvrzuje nezávislost Tibetu
• 1947 – Britská mise ze Lhasy přemístěna do Indie, která získala nezávislost
• 1947 – 49 – Tibet vysílá do OSN a světa oficiální tibetské mise, vyhlášena úplná nezávislost Tibetu
• 1949 – Vznik komunistické Čínské lidové repbliky
• 1950 – Čínská vojska vtrhla do Tibetu; tibetská armáda zničena v bitvě v Čhamdu
• 1951 – Sedmnáctibodová smlouva o mírovém osvobození Tibetu podepsaná tibetskou stranou pod čínským nátlakem; Číňané obsazují Lhasu
• 1956 – ve Khamu a Amdu začíná ozbrojený boj proti čínské nadvládě; dalajlama navštívil Indii při příležitosti 2500 let od Buddhova narození
• 1957 – USA začínají prostřednictvím CIA vojensky podporovat Tibeťany
• 1959 – lidové protičínské povstání ve Lhase; 14.dalajlama utíká do Indie
• 1960 – Mezinárodní komise právníků uvádí ve své zprávě, že Číňané v Tibetu provádějí genocidu, dalajlama přesídlí do severoindické Dharamsaly, která se později stane i sídlem tibetské exilové vlády
• 1962 – čínsko-indická pohraniční válka na McMahonově linii
• 1963 – tibetská exilová vláda v Indii zveřejňuje demokratickou ústavu pro budoucí svobodný Tibet
• 1965 – Čína vytváří Tibetskou autonomní oblast, velké části Khamu a Amda jsou přičleněny k čínskám provincíím
• 1966 – 69 – čínská kulturní revoluce: Rudé gardy ničí tibetské chrámy a kláštery, terorizují a zabíjejí Tibeťany
• 1971 – USA ukončují svoji vojenskou podporu Tibeťanů
• 1974 – Nepálská armáda na nátlak Číny likviduje vojenské základny tibetských povstalců v Mustangu; konec ozbrojeného odboje Tibeťanů
• 1979 – Čína umožňuje delegaci exilové vlády návštěvu Tibetu; Tibet poprvé od roku 1963 otevřen zahraničným turistům
• 1980 – návštěva generálního tajemníka komunistické strany Číny Chu-jao-panga v Tibetu a jeho slib obnovy ekonomiky Tibetu na úroveň před rokem 1959 a zajištění náboženské svobody
• 1987 – masové demonstrace ve Lhase za nezávislost; opětovné přitvrzení čínské politiky v Tibetu
• 1988 – nová vlna demonstrací za svobodu a nezávislost brutálně potlačená, hromadné zatýkaní; projev dalajlamy ve Štrasburku s vyhlášením pětibodové dohody, kterou Čína odmítne
• 1989 – další demonstrace ve Lhase, policie zabila 80 – 150 Tibeťanů; vyhlášení stanného práva, zatýkaní, omezení pohybu, uzavření Tibetu pro cizince; dalajlama obdržel Nobelovou cenu míru; umírá desátý pančhenlama
• 1990 – ukončení stanného práva ve Lhase po 13 měsících; dalajlama navštíví Československo na pozvání prezidenta Havla
• 1992 – cizinci opět mohou navštívit Tibet, čínská vláda podporuje organizovanou turistiku a brání individuální
• 1993 – protesty obyvatelů Lhasy proti zvyšování cen a životních nákladů
• 1994 – Potála, tradiční sídlo dalajlamů ve Lhase, po rekonstrukci opět otevřena
• 1995 – šestiletý Gendün Čhökji Ňima je dalajlamou označen jako nová jedenáctá inkarnace pančhenlamy, vyhlášení vyjímečného stavu v Žikace a dočasné uzavření kláštera Tašilhünpo z důvodu podpory nového pančhenlamy, kterého Číňané neuznají a vyhlásí svého kandidáta za pančhenlamu, Gendün Čhökji Ňima je Číňany uvězněn na neznámém místě
• 2000 – sedmnáctý karmapa utíká do Indie
•  2003 – Tändzin Deleg Rinpočhe odsouzený k trestu smrti
• 2008 – protičínské demonstrace v Tibetu krutě potlačeny
• 2009 – jako nejkrajnější formu protestu proti čínské politice v Tibetu si někteří Tibeťané volí smrt sebeupálením
• 2014 – Byl propuštěn tibetský režisér Dhöndun Wanghčen, který za film Nechat strach za sebou strávil 6 let ve vězení. Film byl přeložen do 25 jazyků a v říjnu 2014 byla Wanghčenovi na Fóru svobody v Oslu udělena cena Václava Havla
• 2015 – Organizace Reportéři bez hranic zařadili Čínu na 176. místo ze 180 ve světovém žebříčku svobody tisku pro rok 2015. Tento seznam reflektuje celosvětové zhoršení svobodného šíření informací
• 2016 – Výbor pro ochranu novinářů (CPJ), mezinárodní nezisková organizace na podporu svobody slova ve světě, vydala seznam vězněných novinářů za rok 2016. Z celkového počtu 259 je jich nejvíce v Turecku (81) a poté hned v ČLR (38). V čínských věznicích jsou také nejméně čtyři tibetští novináři
• 2017 – Freedom House, organizace podporující lidská práva, zařadila ve své výroční zprávě Tibet na druhé nejhorší místo na světě z pohledu politických práv a občanské svobody. Nejhůře dopadla Sýrie
• 2018 – tibetský filmař Döndub Wangčhen, který si v Číně odseděl šest let za natočení dokumentu Leaving Fear Behind (Nechat strach za sebou) a který byl po propuštění pod dohledem policie, uprchl do USA za rodinou

Co se v Tibetu  stalo

Po vpádu čínské armády na území Tibetu v roce 1950 a postupném obsazení celého území začali Číňané budovat strategické silnice vedoucí do Tibetu a posilovat tam své  vojenské a policejní jednotky. S rostoucí vojenskou převahou se začal stupňovat nátlak na tibetskou vládu i na obyčejné Tibeťany. Agresivní protitibetská komunistická politika Číňanů po vpádu do Tibetu v roce 1950 nakonec vedla k lidovému povstání, které vypuklo ve Lhase 10. března 1959.

Povstání bylo krvavě potlačeno a dalajlama byl donucen opustit Tibet a uchýlit se do indického exilu. Bilance „úspěchů“ čínské invaze, nejrůznějších kampaní, pracovních a ideologických programů a kulturní revoluce je dostatečně známá: 80 000 mrtvých během vojenského vpádu a v důsledku zásahu proti povstání v roce 1959. Přes milion Tibeťanů zemřelo ve věznicích, pracovních táborech nebo v důsledku hladomoru. Neustávající exodus Tibeťanů do exilu dosahuje již 200 000 tisíc uprchlíků. Z více než 6000 klášterů, chrámů a svatyní, v nichž žilo téměř 600 tisíc mnichů a mnišek, zůstalo několik desítek. Mniši a mnišky byli z klášterů vyhnáni, cenná umělecká díla zabavena a rozprodána. Komunistická totalitní diktatura krutě omezila základní práva Tibeťanů na svobodu vyjadřování, užívání mateřského jazyka, pohybu, náboženství. Státní populační politika nutí tibetské ženy k násilným potratům a sterilizacím. Svévolné zatýkání, represe, zastrašování, mučení a věznění se staly součástí každodenního života Tibeťanů v jejich vlastní zemi.

První stádium okupace mělo převážně vojenský, strategický a represivní charakter. Tibet byl přeměněn v gigantickou vojenskou základnu a čínskou přítomnost v zemi ztělesňovali zejména vojáci a administrativní kádry státní správy. Pohyb obyvatelstva byl přísně střežen a regulován a do Tibetu se nedostal nikdo bez úředního povolení.

Co se v Tibetu  děje dnes

Od 80. let v Tibetu dochází k určitým náznakům uvolnění politických poměrů, ale zároveň se prohlubuje ničení země. Vojenskou okupaci země nahradila okupace ekonomická. Největší hrozbu pro Tibeťany a jejich jedinečnou kulturu představuje státem organizovaný a podporovaný masový příliv čínského obyvatelstva do Tibetu (vedle 6 milionů Tibeťanů žije v současnosti v Tibetu7,5 mil. Číňanů), který pravděpodobně ještě vzroste díky zprovoznění železnice (v roce 2006) vedoucí z čínského Golmudu do Lhasy. Železnice byla postavena v rámci „Programu rozvoje západní Číny“, jehož cílem je kromě urychlení migrace čínských přistěhovalců zejména upevnění politické kontroly Tibetu (včetně možnosti okamžitého přesunu armády ČLR v případě nepokojů apod.)a zajištění vývozu nerostných surovin z Tibetu do Číny. Další z priorit je podpora organizované turistiky v Tibetu.

Po sérii masových demonstrací v letech 1987-89 bylo v Tibetu na 13 měsíců vyhlášeno stanné právo. Dalajlama se stal ve stejné době laureátem Nobelovy ceny míru, v roce 1990 přijal pozvání prezidenta Václava Havla a poprvé navštívil Československo. V roce 2008 (před olympijskými hrami v Pekingu) proběhly v Tibetu masivní protesty proti porušování lidských práv, při nichž zemřelo několik desítek Tibeťanů, více než tisíc lidí bylo zatčeno čínskou policií. Tibet je od té doby kvůli obavám z demonstrací spojených s výročím březnového povstání v období od února do května každoročně zcela uzavírán nejen pro turisty, ale i pro zahraniční pozorovatele a média.

Dalajlama krátce po svém odchodu do exilu ustanovil tibetskou exilovou vládu (Central Tibetan Administration CTA – Ústřední tibetská správa) se sídlem v Dharamsale. Tibetská exilová vláda se desítky let snaží o navázání dialogu s čínskou vládou, zatím však bez větších úspěchů.

V Tibetu jsou nadále porušována základní lidská práva včetně systematického potlačování svobody slova, potlačování politického a náboženského vyznání, potlačování národní a kulturní identity, zadržování a uvěznění bez řádných soudních procesů, mučení politických vězňů, Čínou regulované programy kontroly porodnosti Tibeťanů, cenzura sdělovacích prostředků a internetu, rozsáhlé politicko-převýchovné kampaně, vývoz nerostných surovin z Tibetu do Číny. Stále častěji také dochází ke střelbě na tibetské uprchlíky. Tibetské děti můžou studovat převážně v čínštině a často nemají právo studovat v rodném jazyce. Podle průzkumů je přibližně 50-60% tibetských dětí negramotných. Součástí výuky je komunistická ideologie a čínská propaganda. To je jedním z důvodů proč pouze třetina studentů dokončí střední školu. Přibližně polovinu tibetských uprchlíků tak tvoří právě děti. Jejich rodiče raději riskují nebezpečnou cestu přes Himálaje a posílají své děti, pouze v doprovodu průvodce, nejčastěji do Indie, aby se mohly svobodně vzdělávat a zachovávat tradice a zvyky svého národa.

Od roku 2009 se v Tibetu na protest proti represím ze strany Číny pokusilo upálit 145 Tibeťanů, 117 z nich zemřelo. Jedná se o Tibeťany ve věku od 15 do 64 let, převážně mnichy a mnišky, ale také studenty, nomády nebo běžné Tibeťany.

V roce 2016 čínské úřady distribuovaly v některých tibetských klášterech příručku pravidel, která zakazují sebeupalování, protesty jednotlivců a posílání zpráv z Tibetu do zahraničí. Zároveň byla oznámena přísnější kontrola náboženství. Již nyní jsou náboženské slavnosti doprovázeny silnou policejní účastí a přísnými bezpečnostními opatřeními.

V posledních letech dochází k častějšímu zatýkání a věznění tibetských zpěváků, spisovatelů, filmařů a intelektuálů. Organizace Freedom House ve své výroční zprávě za rok 2017 o svobodě ve světě zařadila Tibet na druhé nejhorší místo z pohledu politických práv a občanské svobody.

Přes tmavě modré nebe nad bílou horou se rozprostírá šest červených pásů, které zastupují šest původních kmenů (rodů, národů), které žily na území dnešního Tibetu a jsou považovány za předky Tibeťanů. Jsou to kmeny (rody, národy) Se, Mu, Dong, Tong, Du a Ra.

Kombinace šesti červených pásů kmenů (rodů, národů) a šesti tmavě modrých pásů nebe symbolizuje nepřetržitou ochranu duchovních nauk a světského života černými a červenými buddhistickými ochránci.

Na vrcholku hory je slunce se zářivými paprsky svítícími do všech směrů, které symbolizuje radost ze svobody, duchovní a materiální štěstí a blahobyt všech bytostí žijících v Tibetu.

Vpředu na svahu hory stojí pár sněžných lvů s plápolající hřívou, kteří představují sjednocení duchovního a světského života.

Krásný a zářící tříbarevný drahokam, který drží sněžní lvi, představuje tři buddhistické klenoty Buddhu, Dharmu a Sanghu.

Červenomodrý drahokam ležící u nohou lvů představuje správné etické chování, které je založeno na deseti buddhistických ctnostech a šestnácti způsobech lidského chování.

Žlutý lem na obvodu vlajky představuje čisté zlato jako symbol Buddhova učení zářící do všech světových stran a všech dob.

• 2.-14.1. se v Bódhgaji konalo předávání učení Kálačakry vedené Jeho Svatostí dalajlamou. Čínské úřady zakazovaly Tibeťanům účast na tomto obřadě. V některých tibetských oblastech vyzvaly k odevzdání pasů kvůli otisku nového razítka a tím Tibeťanům zabránily ve vycestování. Těm, kteří odletěli do Indie, nařídily návrat domů ještě před začátkem obřadu. Tibeťané, jež uposlechli, byli následně vyslýcháni a byly jim odebrány pasy nebo jim bylo vyhrožováno, že přijdou o vládní finanční podporu nebo budou podniknuta opatření proti členům jejich rodiny. Některým Tibeťanům, kteří se vrátili až po účasti na učení, byly pasy roztrhány již na letišti.
• 1.2. zařadil Freedom House, organizace podporující lidská práva, ve své výroční zprávě Tibet na druhé nejhorší místo na světě z pohledu politických práv a občanské svobody. Nejhůře dopadla Sýrie.
• 2.2. byl z vězení po čtyřech letech propuštěn tibetský zpěvák Amčhog Phuldžung. Odsouzen byl za napsání písně o Jeho Svatosti dalajlamovi, která vyšla na jeho pátém albu Tíha naší odpovědnosti v roce 2012.
• 11.2. bylo v klášteře Kumbum při příležitosti oslav svátku Čhödul Mönlam, při němž jsou vystavovány máslové figurky torma, rozmístěno mnoho uniformovaných policistů. Tibeťané si také stěžovali, že museli čekat v dlouhých frontách, aby tormy viděli, zatímco čínští turisté si zaplatili vstupenku za 100 jüanů a frontám se vyhnuli.
• 13.2. se objevila zpráva, že tibetští poutníci směřující do kláštera Kirti v oblasti Ngawa na náboženský obřad byli na hranicích provincií Kan-su a S´-čchuan zastaveni bez dalšího vysvětlení a byl jim odepřen přístup automobily. Povoleno bylo pouze pokračování v cestě pěšmo.
• 27.2. byl již podruhé zatčen doktor a ředitel nemocnice kláštera Mura v okrese Mačhu, Khedub (50). Byl obviněn za zveřejňování učení Jeho Svatosti dalajlamy na sociálních sítích, psaní blogu vyjadřujícího sympatie s mnichy a mniškami vyhnanými z buddhistického institutu Larung Gar, hlásajícího náboženskou svobodu a právo na vlastní kulturu. Prý také uveřejňoval podobné názory jiných Tibeťanů. Poprvé byl zatčen v prosinci 2016 a propuštěn v lednu 2017. Čínské úřady se o něj zajímaly od té doby, co se vrátil z Nepálu a Indie, kde byl na poutních cestách v letech 2012 a 2014.

• 6.3. se na konferenci v okrese Rebkong, kterou organizovala mimo jiné kancelář pro náboženské záležitosti, udílela ocenění a finanční dary v řádech tisíců jüanů jednotlivcům i zástupcům klášterů za jednotu a přátelství čili za loajalitu k čínské vládě. Tato akce se dá chápat jako opatření pro klidný průběh 10. března bez protestů. V Rebkongu, kde došlo k masovým protestům v roce 2012, byla již několik týdnů před 10. březnem zvýšena bezpečnostní opatření.
• 18.3. se upálil Päma Gjalcchän (24) v Ňagrongu v Tibetské autonomní prefektuře Kandze provincie S´-čchuan. Čínská policie poté zpřísnila bezpečnostní opatření v této oblasti a téměř 200 Tibeťanů bylo zatčeno.
• 1.4. byl z vězení propuštěn Kjörpön Cchuldim Gjamccho (52), mnich kláštera Amčhog Ccheňi v okrese Ngawa. Byl odsouzen k 9 letům za vedení protičínských protestů v roce 2008 ve městečku Ccheňi, kterých se účastnilo kolem 600 mnichů kláštera Amčhog Ccheňi.
• 4. 4. dostalo v okrese Dzogang v oblasti Čhamdo 200 tibetských rodin příkaz k opuštění svých domovů. Mají se na své náklady přestěhovat z břehů řeky Salween do měst kvůli nespecifikovanému vládnímu projektu.
• 15.4. byl propuštěn Čhogdin Gjamccho (44), poslední z trojice mnichů z kláštera Cang v okrese Malho v Tibetské autonomní prefektuře Malho v provincii Čching-chaj, kteří byli obviněni jako hlavní vůdci tibetského povstání v Malho v roce 2008. Čhogdin Gjamccho a Khedub Gjamccho (33) byli odsouzeni k deseti letům a Cchülsang Gjamccho (30) k devíti letům. Khedub a Cchülsang byli předčasně propuštěni minulý rok v březnu. Všichni tři strávili tři roky v klášteře Sera Dže v jižní Indii. Čhogdin se vrátil do Tibetu v roce 2004 a Khedub a Cchülsang v roce 2007.
• 15.4. se v Tibetské autonomní prefektuře Kandze provincie S´-čchuan upálil Wangčhug Cchetän (39).
• V dubnu se muselo vystěhovat na 200 tibetských rodin z okresu Pašö a Dzogang kvůli nespecifikovanému stavebnímu projektu připraveného čínskou vládou.

• 2.5. se upálil tibetský mladík Čchagdor Khjab (16) v okrese Bora.
• 17.5. si Tibeťané připomněli 22. výročí zmizení 11. pančhenlamy Gendün Čhökji Ňimy, převtělence uznaného Jeho Svatostí dalajlamou.
• 18.5. se objevila zpráva, že od začátku dubna bylo na detektoru lži vyzkoušeno 168 kádrů v oblasti Kandze, tibetské části provincie S´-čchuan. Zjišťuje se tak pravost jejich oddanosti komunistické straně.
• 19.5. se v okrese Kangca v Tibetské autonomní prefektuře Cchodžang upálil Džamjang Losel (22), tibetský mnich kláštera Gjerteng ve městě Nangra. Džamjang svým zraněním podlehl.
• 1.6. bylo zatčeno přes 40 Tibeťanů v prefektuře Cchošar v provincii Čching-chaj při potyčce s policií. 20 Tibeťanů a 10 policistů bylo zraněno. Ke střetu došla v reakci na plán místních úřadů odklonit řeku z tibetské vesnice Šica do vedlejší muslimské vesnice Tharga.
• 10.6. vydaly čínské úřady zákaz výstupů na Mount Everest ze severní tibetské strany na následující podzimní sezónu. Důvodem byl s velkou pravděpodobností čin polského horolezce, který na vrcholek hory minulý měsíc přinesl tibetskou vlajku a fotografii Jeho Svatosti dalajlamy. Jeho výstup ze severní strany byl označen ze nelegální.
• 23.6. spáchal sebevraždu zatím neznámý Tibeťan v blízkosti chrámu Džókhang ve Lhase. Provolával hesla, že Tibeťané chtějí svobodu, a pak si prořízl hrdlo. Byl na místě mrtvý a místo činu ihned uzavřela policie.

• 7.7. dostali Tibeťané z vesnic Nara a Dziwa v oblasti Čhamdo v okrese Pašö nařízení od čínských úřadů, aby opustili svou půdu, neboť se na těchto pozemcích bude stavět škola, nemocnice a další budovy. Tibeťané se obávají, že je to jen záminka čínských úřadů pro získání jejich půdy, která se pak draze prodá čínským obchodníkům. Je jim nabízeno velmi nízké odstupné a vesničané se odvolali k vyšší soudní instanci.
• 10.7. byl z vězení propuštěn tibetský zpěvák Kälsang Jarphel, který v roce 2013 organizoval koncerty na podporu tibetského jazyka. Za to dostal čtyřletý trest.
• 8.8. začala demolice buddhistického centra Jarčhen Gar. Z 10 000 obyvatel má být letos vyhnáno 2000 mnichů a mnišek a se zemí srovnáno 2000 obydlí. Jedná se o stejný postup jako u buddhistického institutu Larung Garu.
• 10.8. oznámila čínská vláda rozhodnutí omezit počet obyvatel Lhasy na 500 000 (v roce 2015 bylo ve Lhase přihlášených 530 300 lidí k trvalému pobytu) a její rozloha by neměla překročit 78 km2. Růst počtu obyvatelstva má jít ruku v ruce s ekonomickým růstem a zlepšit místním kvalitu života. Spíše se však jedná o opatření k zajištění společenské stability.
• 21.8. byl z vězení po deseti letech propuštěn tibetský mnich kláštera Lithang, Adag Lope, synovec Rungje Adaga, který v roce 2007 na koňských závodech v Lithangu pronesl proslov za návrat Jeho Svatosti dalajlamy do Tibetu, propuštění pančhenlamy a tulku Tändzin Deleg rinpočheho. Adag Lope byl odsouzen za spolčení se zahraničními separatisty za účelem rozvrácení státu.

• 7.9. sepsali tibetští nomádi v oblasti Golog petici proti zákazu znemožňujícímu jim používání pastvin. Čínské úřady uvádějí jako oficiální důvod ochranu přírody, nomádi však argumentují soužitím s přírodou po staletí.
• 22.9. začali být obyvatelé v okolí řeky Gučhu v Rongbu nuceni úřady k opuštění své půdy a domovů ve jménu rozvoje. Do Rebkongu, centra této oblasti, přesouvá čínská vláda Číňany cíleně od roku 2013, což je hlavním důvodem vyvlastňování půdy.
• 2.10. byl z čínského vězení předčasně propuštěn Könčhog Dhöndub (25), který byl v roce 2008 odsouzen ke 12 letům. Mezi 16.-18. březnem 2008 se účastnil tibetských protestů v okrese Mačhu, do nichž se zapojilo 2000 Tibeťanů – 12 jich bylo zabito, na 200 vážně zraněno a 80 zatčeno.
• 3.10. byla otevřena nová vysokorychlostní silnice ze Lhasy do Ňingčhi na sporné hranici s indickým Arunačalpradéšem. 409 km dlouhá silnice má oficiálně podpořit turistický ruch, podle odborníků však především zjednoduší pohyb čínských vojenských jednotek a jejich techniky.
• 18.-28.10. byl čínskými úřady zakázán vstup cizinců do Tibetské autonomní oblasti, opatření platilo i pro Tibeťany žijící mimo TAO. V této době se konal v Pekingu 19. celostátní sjezd čínské komunistické strany a byla přijata opatření, aby jeho průběh nebyl narušen.
• 20.10. při příležitosti prvního výročí Mezinárodního dne na podporu Larungu zveřejnila londýnská nezisková organizace Free Tibet satelitní snímky, které zachycují ničení buddhistického institutu Larung Gar – od července 2016 bylo 4800 lidí vyhnáno a 4700 obydlí srovnáno se zemí.

• • 26.11. se v Dadho v okrese Kandze upálil tibetský mnich Tengha (63). Svým zraněním podlehl.
  • 27.11. zakázaly čínské úřady vstup do chráněné oblasti Ačhen Gangjab, která se dostala na seznam světového dědictví UNESCO letos v červenci. Pouze bezpečnostní složky a úřední činitelé mohou dostat povolení, ale nomádům obývajícím tuto oblast se svými stády jaků po staletí je přístup odepřen.
  • 14.12. schválil čínský státní úřad pro náboženské záležitosti 60 tzv. žijících buddhů, převtělenců (tulkuů), aby tak prý zamezil působení nepravých, ovlivněných dalajlamou. Počátkem roku 2016 spustila Čína online databázi se jmény, fotografiemi a oblastmi působení 870 schválených tulkuů, jejichž počet je nyní kolem 1300.
  • 23.12. se v Ngawě, městě stejnojmenné prefektury známé řadou sebeupálení, upálil Khönpe (kolem 20 let), který den nato zemřel.
  • 25.12. se Dhöndub Wangčhen (43), kterému se podařil útěk z Tibetu, setkal v San Franciscu s manželkou a svými čtyřmi dětmi. Dhöndub Wangčhen, autor dokumentu Nechat strach za sebou (2008), byl v roce 2009 odsouzen na šest let za svůj film mapující názory Tibeťanů před olympijskými hrami, které pořádala ČLR. V roce 2014 byl propuštěn, ale stále sledován.

• Charta 77 inspirovala čínské intelektuály k iniciativě Charta 2008. Jeden z jejích signatářů Liou Siao-po byl za své lidskoprávní aktivity v roce 2009 odsouzen k jedenáctiletému trestu vězení. O rok později obdržel Nobelovu cenu míru.
• Poslanecká sněmovna ČR v roce 2008 přijala usnesení, ve kterém vyzývá všechny své představitele, aby při mezinárodních jednáních aktivně vystupovali na obranu lidských práv obyvatel Číny a Tibetské autonomní oblasti.
• Dalajlama ani Tibetská exilová vláda nežádají odtržení a samostatnost Tibetu, ale požadují v souladu s ústavou ČLR skutečnou autonomii a důsledné dodržování lidských práv.
• V únoru 2014 vydal španělský soudní dvůr mezinárodní zatykač na pět bývalých čínských politických vůdců, včetně bývalého prezidenta Ťiang Ce-mina a bývalého premiéra Li Pchenga kvůli kulturní genocidě v Tibetu.
• Podle průzkumu, který si v roce 2014 nechala vypracovat organizace International Campaign for Tibet si 83 % francouzských a německých občanů přeje, aby se vládní představitelé jejich zemí oficiálně setkávali s Jeho Svatostí dalajlamou, a téměř 90 % z nich si uvědomuje neutěšený stav lidských práv v Tibetu.

• • • v 15. století postavil mnich Thantong Gjalpo v Tibetu 53 řetězových mostů. Stavební práce provedli kováři, zvířatům nebylo povoleno mosty používat. Mnohé z nich jsou dodnes funkční.
  • • až do roku 1956 obstarávali poštovní službu v Tibetu běžci, kteří si poštu předávali štafetou. Každý muž uběhl vzdálenost delší než 7 km. Naléhavé sdělení se předávalo pomocí zprávy připevněné k šípu, proto měly tyto dopisy před ostatními přednost.
  • • maskotem olympijských her v roce 2008 konaných v Pekingu byla tibetská antilopa orongo.
  • • do největších stanů tibetských kočovníků se vejde sto až dvě stě osob. Stany se vyrábí z jačí srsti a mohou mít i několik místností.
  • • 29. dubna 2004 uběhla Tibeťanka Kelsang Dolma z Dharamsaly na londýnském maratonu 26,2 mil za 4 hodiny, 54 minuty a 23 sekund.
  • • Shakespearova Hamleta a Romea a Julii si můžete přečíst v tibetštině. O překlad se postaral 72letý Wangdü, který se anglicky naučil v Indii.
  • • tradiční vesnický dům v Tibetu nemá komín a kouř z pece nebo kamen odchází dírou ve střeše.
  • • rituální trubka používaná mnichy, někdy vyrobená z lidské nebo zvířecí kosti se jmenuje kangling.
  • • lednový průměr teplot ve Lhase je kolem 0o C a srpnový 17o C.
  • • režisér filmu Pohár Khjence Norbu rinpočhe, který žije v Bhútánu, natočil svůj druhý film Travellers and Magicians (Cestovatelé a kouzelníci).
  • • mezi Marsem a Jupiterem v pásu asteroidů obíhá planetka Lhasa. Má číslo 7859 a na jihočeské observatoři na Kleti ji 19. října 1979 objevil Antonín Mrkos.
  • • tibetští pastevci používají k zahánění stáda vrhací biče kurtho, kterými umí vrhat kameny na velkou vzdálenost.
  • • v Dharamsale má sídlo tibetská exilová vláda.
  • • jeden z nejrozsáhlejších tibetských slovníků vytvořil ruský tibetolog Jurij Nikolajevič Rerich (1902 – 1960). Jeho desetidílný Tibetsko-rusko-anglicko-sanskrtský slovník vyšel v Moskvě v letech 1983-1988.
  • • nejdelším tibetským jezerem je Panggong-ccho na hranicích s Ladakem. Je dlouhé kolem 150 km a široké přibližně 4 km.
  • • první čtyři tibetské poštovní úřady byly zřízeny v roce 1904 ve Lhase, Gjance, Domu (Ja-tungu) a Phagri.
  • • jedním z nejohroženějších zvířat žijících v Tibetu je kabar pižmový (Moschus moschiferus), ze kterého se po staletí získávalo pižmo.
  • • v pražských Vokovicích je Tibetská ulice. Najdete ji poblíž ulice Arabské, Nepálské, Irské a Skotské.
  • • tibetské legendy říkají, že první tibetští králové sestoupili na zemi po mytickém provazu mu.
  • • za nejcennější památky nejstaršího tibetského buddhistického malířství jsou považovány kláštery v Tholingu v západním Tibetu, Alči v Ladaku a Tabo v údolí Spiti v severní Indii.
  • • bönisté mají svastiku, jeden z nejrozšířenějších asijských symbolů, otočenou obráceně než buddhisté (směřuje doleva).
  • • v nejzápadnější části Ladaku žije malý národ Dardů (sami si říkají Brogpa, Brogpové), kteří jako jediný indoevropský národ zcela přijali tibetský buddhismus. I když jejich jazyk je zcela odlišný od tibeto-barmské jazykové skupiny, jména mají tibetská.
  • • nejrozsáhlejší dílo o buddhistické ikonografii, které napsal indický vědec a dnes ředitel indické akademie věd prof. Lokesh Chandra, má 26 dílů.
  • • katolíky najdete i mezi Tibeťany. Asi 600 jich žije v malé vesnici v provincii Jün-nan na samém okraji východního Tibetu, v Amdu. Na křesťanskou víru je obrátili francouzští misionáři asi před 150 lety.
  • • zástěra sešitá ze tří pruhů s barevnými proužky, kterou si tibetské ženy uvazují kolem pasu se jmenuje pangdän.
  • • tibetský učenec a znalec tibetské kalibrafie lama Šerab Ňima uvádí, že v Tibetu je známo až 109 variant tibetského písma.
  • • podle tibetských legend je za prvního krále Tibetu považován Ňathi Cänpo.
  • • ochranná šňůrka, kterou Tibeťané nosí buď na krku nebo na zápěstí, se nazývá sungwa.
  • • dlouhodobý roční srážkový průměr Lhasy je 1600 mm, na severních pláních Čhangthangu dosahují roční srážky pouze 100 mm.
  • • cagle jsou malé buddhistické obrázky o rozměru několika centimetrů malované na plátno, papír nebo kůži.
  • • nejposvátnější hora Amda je 6282 m vysoká Amňe Mačhen, kolem které podobně jako kolem posvátné hory Kailás Tibeťané vykonávají posvátné poutě.
  • • tibetský buddhistický růženec thengwa má 108 kuliček.
  • • od 10. srpna 1959 platí v Tibetu pouze čínské peníze, které nahradily tradiční tibetské peníze.
  • • patronem medicíny v Tibetu je Sanggjä Mänlha (buddha-léčitel).
  • • čínský název Tibetu je Si-cang, v anglickém přepisu Xizang.
  • • Tibeťané říkají vonným tyčinkám pö.
  • • dnes se ve světě chová pět plemen tibetských psů, nejznámější s nich jsou Lhasa Apso, tibetský terriér a tibetská doga (mastif).
  • • středisko tibetského bönu v exilu je v indické Dolandži.
  • • v Tibetu rostou asi nejsladší meruňky.
  • • tibetský ministr, ve starém Tibetu i dnes v exilu, má titul kalön.
  • • podle starých kronik je za zakladatele bönu považován Šenrab Miwo.
  • • hlavní učení školy Gelug tibetského buddhismu, sestávající z ucelené soustavy meditací, cvičení a obřadů, se nazývá lamrim čhenmo (doslova velké stupně cesty).
  • • dřevěné konstrukci na hlavě ženy pro upevnění účesu ve starém Tibetu se říká padug.
  • • univerzální tibetský pozdrav je taši dele.
  • • hlavní učení školy Kagjü tibetského buddhismu, sestávající z ucelené soustavy meditací, cvičení a obřadů, se nazývá čhagčhen, sanskrtsky mahámudra (doslova velká pečeť, velká smlouva).
  • • s‘-čchuansko-tibetská silnice spojující Lhasu s Čcheng-tu měří 2100 km, její severní varianta je o 300 km delší.
  • • doring je kamenná stéla s významnými nápisy a texty tibetské historie, nejznámější stojí před chrámem Džókhang ve Lhase, pochází z roku 822 a obsahuje text čínsko-tibetské mírové smlouvy z let 821 – 822.
  • • sedmitisícovka Ňänčhen Thangla (7088 m) leží asi 120 km severozápadně od Lhasy, poblíž jezera Namccho.
  • • k oblíbeným pochoutkám Tibeťanů patří jogurt žo.
  • • jedinou osmitisícovkou, která celá leží v Tibetu, je 8013 m vysoká Šiša Pangma.
  • • titul lama je vyhrazen pouze vzdělaným a vysoce postaveným mnichům.
  • • v Ngari, v západním Tibetu, je možné i dnes potkat stáda divokých oslů kjangů (Eguus kiang).
  • • jediná zlatá mince, která byla v Tibetu vydána, je 20 sang z let 1918 – 1921. Mince byla ražena v mincovně Serkhang (doslova zlatý dům) u Norbulingky ve Lhase.
  • • hlavní učení školy Sakja tibetského buddhismu, sestávající z ucelené soustavy meditací, cvičení a obřadů, se nazývá lamdä (doslova cesta a ovoce této cesty).
  • • malá schránka pro uschovávání nejcennějších buddhistických předmětů a drobností, kterou Tibeťané nosí buď na krku nebo u pasu, se nazývá gau.
  • • velmi oblíbeným jídlem Tibeťanů je sušený tvaroh čhura, vyráběný zejména z jačího mléka.
  • • oblíbenou hrou starších Tibeťanů je šo – obdoba naší hry v kostky. Hraje se dvěma kostkami, 64 mušličkami a třemi sadami různých mincí po devíti kusech na speciální kožené podložce.
  • • klášter Däpung ležící na okraji Lhasy byl před rokem 1959 s více než deseti tisíci mnichy považován za největší klášter na světě.
  • • Tibeťané používají pro samici jaka zvláštní jméno – di.
  • • první tibetštiny v češtině sepsal v 50. letech Pavel Poucha.
  • • rozměrově největší tibetská bankovka 100 sang, která byla vydávána v letech 1937 – 1959, měla rozměry 21,5 x 13,8 cm.
  • • Lhasa, hlavní město Tibetu, leží na stejné (třicáté) rovnoběžce jako egyptská Káhira.
  • • největším distributorem anglicky psaných knih o Tibetu a tibetském buddhismu je londýnské vydavatelství Wisdom Books Publication.
  • • první překlad Tibetské knihy mrtvých do západního jazyka provedl v roce 1927 Dr. Ewens-Wenz ve spolupráci se sikkimským lamou Kazi Dawa Samdubem
  • • prvním vědomě inkarnovaným lamou v Tibetu byl karmapa, hlava tibetské školy Karma Kagjü, který tak založil instituci převtělenců, v zahraničí známou zejména z linie dalajlamů.
  • • v Rusku žijí tři národy, které vyznávají tibetský buddhismus: Tuvinci na Sibiři, Burjati u Bajkalu a Kalmyci u Kaspického moře.
  • • díky internetu je i u nás možno poslouchat zpravodajství v tibetštině – Hlas Tibetu (www.vot.org) aHlas Ameriky (www.voa.gov) vysílají denně v real-audio formátu.
  • • pravděpodobně první Evropan, který Tibet navštívil, je italský františkán českého původu Odorico da Pordenone, zvaný též bratr Oldřich, Čech z Furlánska, který jako papežský nuncius pobýval v letech 1316- 1330 v Číně.
  • • tibetský vysokohorský ječmen, z kterého se vyrábí campa, roste až do nadmořské výšky 4600 m.
  • • největší komunita Tibeťanů v Evropě žije ve švýcarském Rikonu.
  • • za nejvýše položené jezero v Tibetu je považováno jezero Nganglha Ringccho, ležící v západním Tibetu v nadmořské výšce 4748 m n.m.
  • • posvátná hora Kailás [tibetsky Gang Rinpočhe], nacházející se v západním Tibetu, je nejposvátnější horou Asie. Je poutním místem pro džinisty, hinduisty, buddhisty a také bönisty.
  • • tibetský národní kámen je tyrkys ju, který Tibeťanky i Tibeťané rádi a často nosí.
  • • tradiční tibetské buddhistické knihy pečha nejsou vázáné; volné listy obdélníkového tvaru se jen skládají na sebe, ukládají se mezi dřevěné desky a zabalí se do látky.
  • • Tibeťané často dávají svým dětem jména, která vyjadřují lidské vlastnosti (např. Džigme – nebojácný, Cchering – dlouhověký, Ješe – moudrost, moudrý) nebo jsou inspirováni přírodou (např. Ňima – slunce, Dawa – měsíc, Sengge – lev) a také samozřejmě buddhismem (např. Norbu – klenot, Dolma – ochránkyně u nás známá pod jménem Tára, Čhögjal – král dharmy). Např. jméno jedenáctého pančhenlamy Gendün Čhökji Ňimy je možné poeticky přeložit jako Slunce dharmy a sanghy.
  • • v Samjä se nachází první buddhistický klášter v Tibetu, který byl založen roku 749 indickým učencem Padmasambhavou, Tibeťany nazývaným Guru Rinpočhe.
  • • nejoblíbenějším tibetským alkoholem je čhang, který si Tibeťané vyrábějí doma nejčastěji z ječmene, a připomíná náš burčák.
  • • přibližně 150 km severozápadně od Lhasy leží ve výšce 4718 m n.m. jedno z největších a nejznámějších tibetských jezer Namccho, Nebeské jezero, které má rozlohu 2207 čtverečných kilometrů.
  • • panda velká (Ailuropoda melanoleuca), jedno z nejpřísněji chráněních zvířat na světě, žije pouze v Khamu, na historickém území východního Tibetu, dnes připojeném k čínským provinciím S‘-čchuan a Jün-nan.
  • • první tibetské poštovní známky byly vydány tibetskou vládou až v prosinci 1912 a vytištěny ve Lhase, do prodeje se dostaly začátkem roku 1913. Celkem bylo vytištěno 6 známek na šedém papíře s hodnotou 2 1/2 kar, 5 kar, 7 1/2 kar, žogang, 1 tamka a 1 sang.
  • • tibetským národním jídlem je campa, mouka, která se mele z praženého tibetského ječmene. Po smíchání s čajem a přidání másla vznikne kaše, která tvoří základní potravu Tibeťanů.
  • • tibetské písmo vytvořil v 7. století, v době panování krále Songcän Gampa, tibetský učenec Thönmi Sambhóta na základě indického písma dévanágarí.
  • • v Tibetu pramení většina velkých řek centrální, jižní a jihovýchodní Asie. V západním Tibetu u posvátné hory Kailás pramení Brahmaputra, Indus, Satladž a Karnálí, na severovýchodě Chuang-che a Jang-c‘-ťjang a ve východním Tibetu Mekong, Salwin a Irawady.