Proč se připojit k akci Vlajka pro Tibet

• Symbolická podpora s utlačovaných národem – sami máme přímou zkušenost s komunistickou diktaturou.
• Tibetská vlajka je jedním ze státních symbolů Tibeťanů – přesto za její vyvěšení hrozí Tibeťanům v Tibetu, že skončí na několik let ve vězení

Kampaň Vlajka pro Tibet má kromě projevené solidarity také informační charakter. Poukazuje například na to, že:

• V Tibetu desítky let dochází k hrubému porušování lidských práv.
• V Tibetu dochází k systematickému potlačování svobody slova a shromažďování, k záměrnému potlačování tradic, kultury, náboženství a tibetského jazyka
• Na úřadech, v nemocnicích a většině škol v Tibetu je úředním nebo vyučovacím jazykem čínština
• Podle oficiální statistiky čínské vlády je míra negramotnosti Tibeťanů starších 15 let více než 50%
• V důsledku masivního přesídlování čínských obyvatel na území Tibetu, se Tibeťané stali menšinou ve své vlastní zemi
• Tradiční tibetská architektura je ničena a nahrazována čínskými paneláky
• Kvůli těžbě nerostného bohatství je bezohledně ničeno životní prostředí
• Političtí vězni jsou ve vězení mučeni, je jim odpírána lékařská péče, návštěvy rodiny, právo na spravedlivý soudní proces apod.
• Mniši a mnišky žijí v klášterech pod neustálou kontrolou, před každým klášterem stojí policejní stanice
• Dochází k cenzuře sdělovacích prostředků a internetu
• Tibeťané nemůžou bez patřičných povolení cestovat mimo svoje rodné město
• Nomádům je zakazováno vést tradiční způsob pasteveckého života, jejich dobytek je zabavován, rodiny jsou přesouvány do vesnic bez možnosti najít práci
• Za posledních šest let se v Tibetu na protest proti čínské politice vůči Tibeťanům sebeupálilo nejméně 140 Tibeťanů. Byli mezi nimi muži, ženy, studenti, mniši, mnišky, zemědělci, nomádi a další. Značná část z nich při svém činu nesla tibetskou vlajku

Z historie Tibetu

V říjnu roku 1949 vyhlásil předseda Ústředního výboru komunistické strany Mao Ce-tung vznik Čínské lidové republiky. O rok později vtrhla do Tibetu čínská vojska a nepočetná tibetská armáda byla zničena v bitvě v Čhamdu. V roce 1959 uprchl 14. dalajlama do Indie, kde později ustanovil tibetskou exilovou vládu. Po jeho odchodu ze země vypuklo v Tibetu povstání proti několik let trvajícím represím a čínské politice, znevýhodňující Tibeťany v jejich vlastní zemi. Dne 10. března 2016 si připomeneme 57. výročí tohoto povstání. Zemřelo při něm přibližně 80 000 Tibeťanů. Více než milion Tibeťanů zemřelo v následujících letech ve vězeních, pracovních táborech, v důsledku hladomoru apod. Po sérii masových demonstrací v letech 1987-89 bylo v Tibetu na 13 měsíců vyhlášeno stanné právo. Dalajlama se stal ve stejné době laureátem Nobelovy ceny míru, v roce 1990 přijal pozvání prezidenta Václava Havla a poprvé navštívil tehdejší Československo. V roce 2008 proběhly v Tibetu masivní protesty proti porušování lidských práv, při nichž zemřelo několik desítek Tibeťanů, více než tisíc lidí bylo zatčeno čínskou policií. Tibet je od té doby kvůli obavám z demonstrací spojených s výročím březnového povstání v období od února do května každoročně zcela uzavírán nejen pro turisty, ale i pro zahraniční pozorovatele a média. Za posledních šest let si sebeupálení, jako nejkrajnější formu protestu proti politickému, kulturnímu a náboženskému útlaku ze strany Číny zvolilo 140 Tibeťanů.