Vlajka pro Tibet – radnice.

Žádost o připojení se k mezinárodní kampani „Vlajka pro Tibet“

Vážená paní starostko, vážený pane starosto,

dne 10. března 2026 si prostřednictvím mezinárodní kampaně Vlajka pro Tibet připomeneme 67. výročí tibetského povstání proti čínské okupaci. Povstání bylo násilně potlačeno a zahynuly při něm tisíce Tibeťanů a Tibeťanek.

Zapojte se do akce Vlajka pro Tibet a vyvěste 10. března tibetskou vlajku na budově Vašeho úřadu nebo na jiném čestném místě. Vyjádříte tak symbolickou podporu malému národu, který má – podobně jako naše země před rokem 1989 – přímou zkušenost s totalitním
režimem a s okupací.

Tibetská vlajka je jedním z nejvýraznějších symbolů, které Tibeťané v Tibetu používají při nenásilných protestech. Za její vyvěšení jim hrozí až několikaleté tresty vězení.

Situace v Tibetu

V Tibetu jsou dlouhodobě systematicky porušována základní lidská práva, včetně svobody slova, náboženského vyznání a kulturní identity. Tibeťané čelí diskriminaci, omezenému přístupu ke vzdělání a zaměstnání a jsou vystaveni svévolnému zadržování a mučení.

Navzdory mezinárodnímu tlaku a snahám tibetské exilové vlády se situace v Tibetu nelepší, přesto ji čínské úřady prezentují jako „osvobození“ a „demokratické reformy“.

V posledních letech jsou tibetské děti navíc záměrně oddělovány od svých rodin a posílány do čínských internátních škol stovky kilometrů od domova.

Jménem Spolku Lungta Vás žádám o projednání žádosti o připojení se k akci Vlajka pro Tibet dne 10. března 2026.

Prosíme o sdělení Vašeho stanoviska některým z následujících způsobů:

• Prostřednictvím on-line formuláře: http://radnice.vlajkaprotibet.cz
(Pokud bude formulář vyžadovat unikátní kód, použijte prosím kód, který jsme Vám zaslali e-mailem spolu s touto žádostí.)
• E-mailem: lungta@lungta.cz
• Telefonem: +420 608 870 020

Budeme vděční, pokud nám své stanovisko sdělíte co nejdříve. Pomůžete nám tak s přesnější evidencí zapojených radnic.

Kampaň Vlajka pro Tibet

Kampaň vznikla v polovině devadesátých let v západní Evropě a patří k nejvýznamnějším symbolickým akcím na podporu Tibetu. V roce 1996 se k ní poprvé připojila čtyři česká města, loni to bylo již 873 měst, obcí, městských částí nebo krajů. Současně se v loňském roce do akce připojilo také 118 škol, mezi nimi například Univerzita Karlova, Univerzita Palackého v Olomouci či Univerzita Hradec Králové. V celé Evropě se každoročně zapojují tisíce radnic, škol a dalších institucí.

Více informací o kampani a aktuální situaci v Tibetu naleznete na stránkách Spolku Lungta: www.lungta.cz.

Pokud nemáte vlastní tibetskou vlajku, rádi Vám ji zapůjčíme – kontaktujte nás nebo využijte on-line formulář.

Ing. Edita Kleckerová
ředitelka Spolku Lungta
E-mail: lungta@lungta.cz
Tel.: 608 870 020
www.lungta.cz

Budete kromě tibetské vlajky vyvěšovat i vlajku ukrajinskou? Podívejte se, jak vlajky správně vyvěsit

Dne 10. března 2026 se bude konat jedna z největších vexilologických akcí v Česku – Vlajka pro Tibet. V současnosti jsou na mnohých budovách vyvěšeny vlajky Ukrajiny. Jak tedy správně tyto dvě vlajky nakombinovat s ostatními? Pořadí vychází z jejich statusu. Vlajka Ukrajiny, jakožto samostatného státu, musí být na druhém místě za českou vlajkou. Vlajka Tibetu, jakožto vlajka nesuverénního subjektu, musí být poslední, tedy i za vlajkou obecní či vlajkou městské části. Česká vlajka musí vždy zůstat na nejčestnějším místě – v případě lichého počtu vlajek uprostřed, v případě sudého počtu vlajek nalevo od středu.

Zakoupení tibetské vlajky:

Tibetskou vlajku můžete zakoupit například v našem internetovém obchůdku. Vlajku o rozměru 150×90 cm pořídíte za 350,- Kč + poštovné. Objednat je možné přímo přes e-shop nebo prostřednictvím e-mailu.

Tibetskou vlajku si také můžete vyzvednout osobně v Happy House Rentals s.r.o.
Uruguayská 78/12 (roh Americké ulice), 120 00 Praha 2 – Vinohrady a to vždy od pondělí do čtvrtka od 9 do 18 hod, v pátek od 9 do 16 hod.

Tibetské vlajky nabízí i čeští výrobci vlajek a praporů, stačí se podívat na internet.

Zapůjčení tibetské vlajky:

Tibetskou vlajku můžeme radnicím (případně školám) také zapůjčit. Po skončení akce nám pak vlajku pošlete zpět na adresu naší organizace. V případě zájmu o zapůjčení tibetské vlajky nás prosím kontaktujte na lungta@lungta.cz

Kontaktujte nás pro další informace:

Lukáš Eršil
Koordinátor akce „Vlajka pro Tibet“
Spolek Lungta
E-mail: lungta@lungta.cz
Telefon: +420 608 870 020

V Tibetu jsou desítky let porušována základní lidská práva, včetně systematického potlačování svobody slova, politického a náboženského vyznání, národní a kulturní identity. Tibeťané nemohou používat své státní symboly (například tibetskou vlajku, státní znak), dochází k diskriminaci tibetského jazyka (na úřadech, v nemocnicích a většině škol je úředním či vyučovacím jazykem čínština) a v důsledku cílené migrace čínských obyvatel na území Tibetu také k diskriminaci rasové. Tibeťané se tak stali menšinou ve své vlastní zemi. Od roku 2006 úřady nechaly přemístit přes dva miliony Tibeťanů kvůli výstavbě nových domů pro čínské přistěhovalce. Tibeťanům jsou dále odpírána práva na vzdělání (podle oficiální statistiky čínské vlády je míra negramotnosti Tibeťanů starších 15 let více než 50%), právo na zdravotní péči atd. Dochází k cenzuře sdělovacích prostředků a internetu. Lidé jsou zatýkáni, zadržováni a souzeni bez práva na obhájce a řádný soudní proces. Dochází k mučení politických vězňů a k diskriminaci jejich rodinných příslušníků. Závažným problémem je také drancování nerostného bohatství a ničení životního prostředí. Protesty proti výstavbě dolů v blízkosti některých hor a jezer, které Tibeťané považují za posvátné, jsou hrubě potlačovány. V posledních letech dochází k častému zatýkání umělců zejména tibetských zpěváků a spisovatelů. Pokračuje perzekuce mnichů, jejichž nenásilné protesty se úřady snaží okamžitě umlčet. Jejich počet v klášterech je omezen, dochází k častým kontrolám, téměř před každým klášterem se nachází minimálně jedna policejní stanice.

Podle tibetských exilových organizací je nyní naprostá většina tibetských dětí ve věku od čtyř do osmnácti let v Číně vzdělávána v internátních školách, kde ztrácejí kontakt se svým jazykem, kulturou a tradicemi. Další problém představuje dlouhodobé odloučení od rodin ve velmi útlém věku, což může vést k řadě psychických problémů. Odhady uvádějí, že takto je umístěno až 80 % tibetských dětí, což představuje zhruba milion dětí. Cílem tohoto systému je podle kritiků přerušení pout v rodinách i místních komunitách a jejich nahrazení vazbami na většinovou čínskou společnost a stát. Děti jsou často záměrně posílány do škol stovky kilometrů daleko od svého bydliště, což oslabuje jejich rodinné vazby, a své rodiče vidí pouze jednou ročně, v některých případech až po dokončení studia. Vzdělávání probíhá téměř výhradně v čínštině, zatímco tibetský jazyk a kultura jsou systematicky potlačovány.

Tento přístup čelí mezinárodní kritice. Evropský parlament v prosinci 2023 přijal usnesení, které odsuzuje násilnou asimilaci tibetských dětí a vyzývá Čínu k okamžitému ukončení této politiky. Kritici upozorňují na dlouhodobé negativní důsledky, které tento systém může mít na tibetskou identitu, kulturu a psychické zdraví dětí. Čínská vláda však tento systém obhajuje jako způsob, jak zlepšit vzdělávací příležitosti a ekonomické vyhlídky tibetských dětí, přestože mnoho organizací a Tibeťanů jej vnímá jako strategii zaměřenou na potlačení tibetské identity.

V říjnu roku 1949 vyhlásil předseda Ústředního výboru komunistické strany Mao Ce-tung vznik Čínské lidové republiky. O rok později vtrhla do Tibetu čínská vojska a nepočetná tibetská armáda byla zničena v bitvě v Čhamdu. V roce 1959 uprchl 14. dalajlama do Indie, kde později ustanovil tibetskou exilovou vládu. Po jeho odchodu ze země vypuklo v Tibetu povstání proti několik let trvajícím represím a čínské politice, znevýhodňující Tibeťany v jejich vlastní zemi. Dne 10. března 2026 si připomeneme 66. výročí tohoto povstání. Zemřelo při něm přibližně 80 000 Tibeťanů. Více než milion Tibeťanů zemřelo v následujících letech ve vězeních, pracovních táborech, v důsledku hladomoru apod. Po sérii masových demonstrací v letech 1987-89 bylo v Tibetu na 13 měsíců vyhlášeno stanné právo. Dalajlama se stal ve stejné době laureátem Nobelovy ceny míru, v roce 1990 přijal pozvání prezidenta Václava Havla a poprvé navštívil tehdejší Československo. V roce 2008 proběhly v Tibetu masivní protesty proti porušování lidských práv, při nichž zemřelo několik desítek Tibeťanů, více než tisíc lidí bylo zatčeno čínskou policií. Tibet je od té doby kvůli obavám z demonstrací spojených s výročím březnového povstání v období od února do května každoročně zcela uzavírán nejen pro turisty, ale i pro zahraniční pozorovatele a média. Za posledních patnáct let si upálení, jako nejkrajnější formu protestu proti politickému, kulturnímu a náboženskému útlaku ze strany Číny zvolilo 159 Tibeťanů.

Opakovaně se setkáváme s tím, že na radnice českých měst (zejména těch, které se v minulosti
připojily k akci Vlajka pro Tibet), jednotlivci nebo skupiny rozesílají texty (mohou být doplněné i o
fotografie), které záměrně překrucují historická fakta.
U textů většinou neznáme autora/autory, jejich obsah je často zavádějící, lživý nebo se jedná o
vyložené nesmysly.
Pokud se s takovým textem setkáte, pravděpodobně vás překvapí výroky na úrovni komunistické
propagandy, výzvy, abyste 10. března nevyvěšovali tibetskou vlajku nebo dokonce různé formy
zastrašování, co se stane, pokud tibetskou vlajku vyvěsíte.
Komentář k jednomu z textů nám poskytl slovenský sinolog a tibetolog, profesor Martin Slobodník
Podívat se můžete i na starší díl pořadu České televize Devadesátka, kde na dotazy odpovídal
tibetolog Daniel Berounský z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Historická fakta o Tibetu jsou dobře dohledatelná v české i zahraniční literatuře, není tedy problém si
pravdivé informace z různých zdrojů najít.
Pokud se ale s podobnými texty setkáte a budete mít potřebu je s námi konzultovat, napište nám
prosím na lungta@lungta.cz nebo zavolejte na 608 870 020.